Odpočívej v pokoji

16. listopadu 2007 v 0:57
Neb problémy se zdejším blogsystémem se kupí a mě ta pověstná trpělivost došla stejně jako mnohým, pak přirážím víko rakve a tuctem mosazných hřebů ji pobíjím; neb má terapeutická jímka ode dneška pokračuje na OPEŘE!

akhoffmeistrova.blog.cz
geb.03.Nov.2005 - gest.16.Nov.2007
Ruhe in Frieden!
 

Noisebrothers

15. listopadu 2007 v 18:40 | AK
10.11.2007 Praha. Autenticky.

Noční výsadek

15. listopadu 2007 v 3:48
Přistižena in flagranti svou vlastní kočkou před otevřenou lednicí, povídám nójó, ty taky musíš bejt u všeho a pokračuji s rozespalou tváří a v nepohodlí zalepených ok ve vyjídání kelímku jahodového jogurtu. Dala by sis viď, jukám na mžourající Adélu, jež posadila se přede mnou a kouká mi do očí svými jantarovými drahokamy. Uehmmm, hýkne hláskem šelmička rozmilá. Hrabu do ledničky levou rukou, kymácím se na svém bobku a tahám kousek taveného sýra. Celofán šustí, kočka staví se hbitě na čtyři ruce a ocasem trčí, div oko mi nevypíchne. Tak prosím slečno, pravím a předkládám jí kostku smetanového sýra. Adéla vrní, olizuje, okusuje a blaží. Však kdo by čekal co jiného, než že se při šramotu z hloubi bytu vytrmácí pomačkaný pes Beneš s přerušeným snem a ospale žádá desátku svého též. Poseru se z vás, dýchám na balíček šunky a plátek po plátku ji strkám Benešovi do ozubí. Je to fofr. Beneš s uzeninou nesere se. Čtvrt kila šunky pryč, od taveňáku podlaha upatlaná a převrácený kelímek od jogurtu kutálí se kamsi pod barovou židli. Deme spát, děti, ukazuju směrem k Mecce, vstávám ze země a jdu se šelmami v zádech umýt své ruce, vyčistit zuby své; však odkazuji se pak, ukojena nočním hladem do vyhřátého pelíšku, jež mi nestihl do té doby vychladnout. Dobré ráno.
 


Sanctissimum

14. listopadu 2007 v 23:36 | AK
Jsem unavená. Mezi zapálené svíce na komodě stavím do podoby reliquie z karlo-týnské kaple sv. Kříže prázdnou lahev od bílého rumu a velím se spát. Stočená v tílku do embryonální polohy, ovinutá modrou pokrývkou a podložená sadou hvězdných polštářů budu kout čilé plány na ovládnutí temného Světa, kterýž nám pevně svou mocí vládne. Světa toho, jehož je naše realita pouhým náhodným derivátem.

Venku je teda slušná kompozice, Frau Müller

14. listopadu 2007 v 17:21
Všude mraky sněhu a v Praze jen mokro. Co se divím. V pátek razíme s majorem Benešem, zasloužilým bastardhundem v.v., přes dobrodružná severní horstva do lůna saských Drážďan. Za doktůrkem veterinární medicíny. Pokračovat v léčbě našeho onkologického nálezu. Mimochodem, doktůrek je docela pěknej chlap. Vyloučiti nelze, mé duše ztracené v nekonečné bouři dějin, že ho při placení účtu beze slov vošukám. (---)

ARMS Ease of Movement

14. listopadu 2007 v 16:47 | AK
Mám hlad jako línej vlk. Koupila jsem v Drajvu ňákej plastickej shit a za sportovním volantem ohnivý Londy lačně drobím si do klína. Básník jemných nervů utápějící se v krvavém bratrství. Udav se, krávo.

Hlas rozumu

14. listopadu 2007 v 15:04
Rusko nevylučuje, že své nejmodernější rakety typu Iskander umístí v sousedním Bělorusku jako odpověď na plány USA instalovat prvky protiraketového štítu ve střední Evropě. Srdce říká, že ti Rusové jsou stejná hovada jako Yankees. Rozum však kontruje, že to je jejich legitimní krok..

Co chcete od MHD?

14. listopadu 2007 v 14:45
Radní autentickým tvrzením, že lidem na ceně jízdenky MHD tolik nezáleží pouze potvrzují svůj chronický status blbečků z planety Mars. Ukažte mi ty lidi!? Ukažte mi ty, kteří veřejnou dopravu denně užívají a třetinové zvýšení jízdného je pro ně nepodstatné, ba přímo smysluplné za stavu, ve kterém toho času ta doprava je. A co já bych chtěla od pražské veřejné dopravy? Vyhláškou zmrazené ceny jízdného na té úrovni, na jaké jsou. Pokud Praha, a nechci říci zkorumpovaná, může ve velkém rozjebávat veřejné peníze ze svého rozpočtu, mohla by to s trochou rozumu alespoň zčásti přestat dělat a dotovat Dopravní podnik, pane Böhm, ehm.. Bém. Dejte dokupy autobusy; to v čem lidi jezdej, to je leckdy apokalyptickej hnus! A taky zrušte tu monstrózně debilní tramvaj designu Porsche. Tak málo místa pro cestující snad nemá ani Smart slečny Součkový.

Československé prkno

14. listopadu 2007 v 13:48
Čítávala jsem o československé specialitě, popravách provazem typu "prkno". Hrubá představa dle obecně udávaných předpisů nasvědčovala poněkud bizardnímu úkonu zprovození člověka ze světa. Nyní toho lze nalézt na vlastní oči a zkonzultovat fakta s představou. Na youtube jakýs nedouk umístil popravu nacisty Karla Hermanna Franka za půldruhé odpolední slunečného dvaadvacátého května šestačtyřicátého roku, zplnomocněné retribučním soudem svobodné Československé republiky.

Je ze mě nová žena

14. listopadu 2007 v 13:28 | AK
Mám nový obličej, nové tělo. A staré jizvy.

Efemérní pocit lidské svobody

14. listopadu 2007 v 1:03
Rudá skvrna prosakuje tričkem. Odložila jsem vykosťovací nůž, prsty po těle rozmazávám tuhnoucí krev a hladím tak svou duši; zplodinu pohybu hmoty na ní závislé. Společenský život tvrdí fakt bezohledného vraždění slabých silnými. Bolest z účastenství na procesech přeplněných lidskou surovostí mi vrtá srdce; cosi se láme a prýští. Krev chutná po malinách a vkládá mi do rukou zas tu zkrvavenou čepel z uhlíkové oceli. Římané jsou před branami. (---)

Přebytečné adjektivum

13. listopadu 2007 v 20:51
Hodila jsem do pánve kus hovězího fláku a opražila ho na medium. Odkrajuji na listu čerstvého salátu organická sousta, vidličkou je rytmicky vrážím do lačných úst a rozehrávám opulentní poezii v tónu těžkého barikovaného vína. Luftwaffe dnes sestřelila 32 letadel bez vlastních ztrát.

Hrabal. Bohumil Hrabal

12. listopadu 2007 v 14:59
iDnes se superdebilní anketou. Kde je Hrabal? Pro mě je nediskutabilní i přes svou obecně kontroverzní osobnost, objektivně definovanou slavistou Kaczorowskim. Lišácký projev, dalek Havlovy občanské obscénosti; perfektní prokluz ložiskem diktatury; občanský postoj člověka, jehož génius se neliší od nikoho z nás | i přes zneuznání natvrdlých současníků. (link)

Zoufalá ctnost

12. listopadu 2007 v 13:01
Skláním střapatou hlavu, čelem dotýkám se desky stolu s hromadou lejster a zoufale pokouším zaměřit centrum své duše. Neb neměla jsem ni gramu alkoholu, nedaří se. Novoroční stěhování nutí dát veškeré firemní věci mé pancéřové divize do konce roku dopořádku. Ba hůře; nemilosrdně tlačí mou morální povolnost dříve či později shodit rastu, odlakovat černě lakované nehty a objednat sadu decentního vohozu ledabylé značky ceněné vůdci německého kapitalismu, jež nehanil by mnou nově obsazenou pozici mocné královny ledové říše, tam na dalekém severském trůnu. Je to jako Hitlergrüß obyčejné české holky před zacílenou hlavní Leoparda. Je to jak živelné tango na minových polích Černé hory. Je mi to zoufalou ctí. (---)

10. listopadu

10. listopadu 2007 v 17:25 | AK
Zaklínám hrnek čaje a balíček hygienických tampónů. Dnes bych měla problém trefit Armalajtem i nácka. (---)

Erich & Lisl po pětašedesáti létech

10. listopadu 2007 v 15:44 | AK
Opravdu pozoruhodný akt schizofrenního starce. Měla bych zažalovat Hrabala, neb něžný barbar jsem já. (link deutsch)

Léčba roztavenými brzdovými kotouči

9. listopadu 2007 v 15:35 | AK
Dupla jsem na brzdu, popruhy se zařízly do ramínka a vykouzlily krásný jelito na těle mladé, pružné subinky. Ošlehaná Londa zaparkovala na svém místě firemního parkoviště. Přetížení duševního reaktoru jsem zvládla šílenou jízdou po poloprázdné D8 s otočkou u Doksan; se zapnutým antiradarem a poznáním, že mi ti zmetci posunuli omezovač na 280km per hour. Londa vražedným nástrojem v rukou slaboduché neurotičky.

Trefná glosa Petráčkova

9. listopadu 2007 v 11:20 | AK

Elementární rozdíly

9. listopadu 2007 v 11:12
Dopravní podnik Matky měst by rád v krátké době opět zdražoval jízdné. Neb lítačku jsem zahodila tak před deseti léty, jsou pro mě plánované ceny jednotlivého přestupního jízdného v hodnotě 30,- Kč za jednu jízdenku dostatečným důvodem proto, abych namísto smradlavé tramvaje vytrvale jezdila po městě vlastním vozem neb ověřenou taxislužbou s pohodlnými zadními sedadly, ovoněnými vkusným deodorantem. Pohledem obyčejného člověka vlastnícího vůz je ohromným rozdílem terminace 60,- korun českých za cestu tam a zpět, ze čtvrtě do čtvrtě, což jest 120,- toho samého ve dvou, obklopeni kvalitou inventáře městské veřejně-dopravní infrastruktůry; ve srovnání s nákupem 4 litrů paliva pro řekněme třicet kilometrů durch urban area pro neříkám rychlou, ale nesrovnatelně pohodlnější jízdu bez sociální fóbie. Praha si tímto krokem jednoznačně říká o poloprázdné tramvaje.

Jen jděte, blbci

8. listopadu 2007 v 22:31
Tuzemské neonacisty nelze podle historika a politologa Jana Rataje z určitého hlediska řadit mezi české nacionální politiky. Většina z nich se zhlédla v kultu pangermánství, převzali i německou nacionální a radikální sudetoněmeckou interpretaci české minulosti. Nejsou náhodou ti naši náckové debilní? Apropos, vzpomínám na zážitek Hanse Krebse, svého času nezletilého mladíčka z Volkssturmu, beznadějně bránícího předměstí Postupimi. Chovanci ústavu pro mentálně postižené, ty jež režim nestihl z temné pomněnky rasové čistoty zlikvidovat, byli převlečeni do použitého eráru Wehrmachtu z podminovaných výstrojních skladů a byl jim ukázán směr kamsi vlevo, přes čerstvé mrtvoly stařečků z Volkssturmu s poházenými vnitřnostmi do umělecké mozaiky stvořené rychlopalným kanónem velké ráže; tam podél vyhloubených protitankových příkopů, přímo před očouzené hlavně zbraní sovětských dobyvatelů. Klamný to manévr velitele města pro svedení pozornosti útočného svazu ukrajinských gardových vojsk. Přikázal blbcům: "Jděte!". A oni šli. A naši náckové v sobotu půjdou taky. Protože jsou naprosto blbý.

Kam dál