Únor 2006

America is good

28. února 2006 v 22:03 | AK
Ups. Hrdinni americti retori a jejich projevy tesane do kamenu utopenych na dnech desitky lahvi s cervenym drakem v etikete a rotujicich po stenach lihoveho malströmu lahve Armagnac Chabot XO. Jsem ozrala jako Martin Luther King v breznu sestapadesateho; valim se s Rickem na koberci myho kanclu, upijime z lahve destilat a tlemime se na sebe. Ladies and Gentelman: The President of the United States.. Vyprskneme smichy, rozlejvame brandy po koberci, valime se po brise. Mrstne splham obrovi po zlity oranzovy kosili, mavam nad hlavou umackanym karo-sackem a kopu nohama vsude okolo. Not until I went into the churches of America and heard her pulpits aflame with righteousness did I understand the greatness and the genius of America. America is good. And if America ever ceases to be good, America will cease to be great. Rveme si do hlav huronsky tlem, pareme bricha smichy. Viking masivne skyta a ja padam z jeho pihatych zad. Na zed caka pulmetrovej spritz alkoholu. Rick v kleku rezignovane upousti svou rohatou helmu a preblije prostor od relaxacniho kresla po pracovni stul. Dokonala reakce na slabomyslny speech prohlasil Malcolm-X, podavajic mu prazdnou lahev. Spolknu vyron svych vlastnich zaludecnich stav. Privatni lektoring je nesmirne, nesmirne obohacujici.

€120.000.000,-

27. února 2006 v 20:54 | AK
Dochazi mi slova. Arabsti bratrici se na sve kriminalni etnikum vysrali, nebot dobre vi, ze penize ani materialni pomoc nikdy nedoputuji svym cilum pres ocean brutalni a drze korupce. Zato nase hyperimbecilni Unie v teto chvili odmenuje €120mil., slovy stodvacetimilionyeuros ony uprimne, pracovite, tolerantni a sporadane Palestince za jejich zakerne zabijeni Zidu, vypaleni EU Centra a napadani evropskych ambasad; za jejich volbu terorismu coby oficialniho dogma a neuveritelne drze, beztrestne, de facto rasove haneni principu nasi moderni evropske civilizace. Jako soucast toho tupyho, neefektivniho a nekonkurenceschopnyho spolku bezzubych jsme si na hlavu nasrali svou velikosti vskutku bezkonkurencni lejno. Bravo!

Ondrej Smeykal

27. února 2006 v 16:44 | AK
Dostalo se mi do rucicek darkem cd Ondreje Smeykala s jeho hudbou na didgeridoo. V klidu sem u toho preblafla jointa s valcem thajskyho shitu a ty zatraceny zrzavy klokanci se rozhopsali po bejvaku, trousic trus do chomacu spaleny travy, vyrustajici z myho peruanskyho koberce. Adela nevahala a elegantne zadavila pestrobarevnou ponozku, volne visici z vetve eukalyptu barovy zidle. Cdcko na vzacny chvilky.

Pivovarský klub

27. února 2006 v 13:16 | AK
Vycerpana detailni prohlidkou vystavy Zmizela Praha Jana Minarika a pulhodinovem zkoumani Langweilova modelu Prahy z let 1826-34 v muzeu hl.m. Prahy na Florenci, jsem behem pesi cesty domu smer karlinsky tunel narazila v ruchu stavby Hudebniho divadla Karlin na pobocku novomestskeho Pivovarskeho domu. Nevaham, rozrazim dvere a mizim pres prazdny pivni bar v prizemi do tajemneho ticha suterenu, obcas pretazeneho opileckym vykrikem nektereho z pololezicich, po poledni jiz spolecensky unavenych pivnich fajnsmekru a davam si vychlazeny svetly, bohuzel filtrovany lezak. Filtracni prekvapko spravil tmavy karamelovy lezak s bezvadne propecenym veprovym kolenem. Vystavni vjemy sem pak definitivne umrtvila dvemi lahodnymi sedmnactkami ve 33 sklenici typicky mocoveho tvaru. Dojem z hospody byl veskrze pozitivni. Absolutni raj pro pivare nejvyssi ligy; knajpa nabizi neskutecny mraky evropskych piv vcetne svetovych unikatu, coz ji cini bezkonkurencni v celym Velkym Praglu. Domnivam se, ze podnik se stane jednou ze stalic na mym decentnim pivnim nebi.

Cha o sockach

23. února 2006 v 22:32 | AK
Checha. Panove me mluvi z duse. Chacheche.

Smrad z jihu

23. února 2006 v 16:00 | AK
Pachnouci luza z vychodni marky se rozhodla uskutecnit vrcholovou vnitrorakouskou konferenci o dalsim postupu proti nasi jihoceske Lorete atomoveho jadra. Rakousky hnuj zasirajici okoli otravnym bucenim a smradem pernamentne opomiji skutecnost, ze prumyslove kralovstvi Ceske a markrabstvi Moravske se vymanilo z agrarniho c.k. pred davnymi osmaosmdesati lety. Ma usmevna siamska orlice, jistena do ochrapteni urvanou osmimilionovou inkontinencni plinou, Temelin tady bude stale (!). Mimochodem, nechapu proc nejsou pocatky a konce rakouskych mest oznaceny ceskymi napisy. Hloupi jizni sousede drze a nepochybne zcela zamerne zapominaji, ze 1/2 hrdeho, dvouocaseho lva miri pres leto do sve jizni jadranske kolonie prave pres ono smrdute uzemi invalidni orlice.

Neverim

23. února 2006 v 14:52 | AK
Arabove se nejen navzajem sproste okradaj, oni se i mezi sebou docela slusne mlatej. Nikdy jsem si o nich nemyslela nic dobryho, tim spis ne po deni nekolika poslednich dnu. Osobne znam na urovni soukrome znamosti tri Araby. Vysokoskolsky diplomy, tri reci, prehled, vtip, zarivy usmevy, tolerance sama a ta pritazliva orientalni vune. A presto. Jsem Evropanka; neverim Arabum.

Jam session s Mejlou

23. února 2006 v 14:28 | AK
Ad Successor's European Youth Summit 2006. AK se domniva, ze Venca, receny Haksna by mel zalizt do svyho intelektualniho doupete, psat hry ktere majorita neoceni, nebot jim nerozumi, v ramci upadajicich dusevnich moznosti pomahat vest jakousi nadaci anebo jen tak sedet na zaprazi sudetsky chalupy a cumet do blba. Zdravemu cloveku jeho soudnost nedovoli strkat rypak do neceho cemu nerozumi. Od narozeni oportunista proti vsemu a vsem, jez ocividne ztratil prehled, soudnost a jednoduse nerozumi pokrocilemu kapitalismu. Presto plodi nesmysly a poucuje jimi moderni, vzdelane lidi o dve generace mladsi nez je on sam. Oni, lide teto doby, si mysli sve a z neznamych duvodu mlci. Ja mlcet nemusim, od toho mam tenhle blog. Vasku, ty stara antibolsevicka kobro, vzpamatuj se. Vim ze ti je tahle vyzva prd platna. Protoze svicky dohorivaj, mel by ses misto smesnyho prudeni z luna trapnosti spis pripravovat na jam session.

Predvolebni vytlem

21. února 2006 v 19:30 | AK
Prilitnu domu s tydennim nakupem a z postovni schranky na me cumi roztlemenej Paroubek. To socansky predvolebni lejstro sem si duchaplne schovala. Az pujdu se sousedovic Ritou ven a fenka vykona svou velkou potrebu, seberu vytlemenym Paroubkem to jeji velky, teply hovno.

9 slov

21. února 2006 v 16:13 | AK
Letosni zima me drti; je dlouha jak Vinohradska trida.

INDUSTRIA

19. února 2006 v 17:27
Vaclav Jirasek - INDUSTRIA, impozantni vystava velkoformatovych fotografii, galerie Rudolfinum 9. 2. 2006 - 30. 4. 2006. Link. Doporucuji.

Hey Joe

18. února 2006 v 12:04 | AK
Za hromobiti padam do prikopu u zdi staryho chramu. Krubobiti kulek trha kusy piskovce nad mou hlavou. Po slepu prebijim svuj odreny, cerne eloxovany Mossberg zbyvajicimi patronami a cekam. Ten muj camo baret by to tam nahore v tuhle chvili pekne schytal. Na ksindla, co me tady kropi ruskym automatem, si radsi pockam. Slysim pohyb. Tady nekde. Bezmyslenkovite cilim nekam za horizont prikopu a pred hlavni se me miha stin; mackam spoust, za hroudou hliny se rozprskne krvavej oblak. Hluk vystrelu dozniva. Vykukuju z prevorany hliny, vidim tuhyho srace s rozslehnutou palici a beznadej sesti dalsich, stahujicich se ze vsech stran. Zasypavaj me ty vsivy kusy piskovce, prach a zhavy, odrazeny kulky. Nemuzu tady jen tak sedet, v podrepu zalicim do pravyho uhlu, zvednu se a vyprazdnuju brokovnici do prostoru. Bez ucinku; ti sraci sou na broky prilis daleko. Nez se slozim za bezpeci valu, dostavam poradnej zaskub pravoboku a s brekem padam na kolena. Sniper si me prohlid zamerovaci optikou. Z ramena me crci krev, ale jsem bojeschopna. Dalsi sramot za valem; zrouti kocek sou tady. Zahazuju prazdnou brokovnici do blata, strhavam z opasku obrannej litinovej granat, vyrvu pojistku a hazim ho kamsi za val. Pet vterin a vybuch. Z poslednich sil hodnotim situaci, za valem dva zkrouceny, vytuhly zmrdi a armada az moc zivejch vsude okolo. Ten kdesi ukrytej sniper zvedl kupku hliny pred mym ksichtem. Mam posledni granat a nezbejva me moc sil. Odjistim ho, cekam az se objevi nejaky ksichty. Je to tady; poustim ten kus do ctvrecu strepin perforovany litiny na zem, ke svym noham. Tri cerni jezdci skacou do prikopu s naprazenyma karabinama v moment, kdy se ma laska rozerve. Slysim explozi. Beru si tech par sracu sebou. Vietcong od Pterodonu. Dobrej relax. Mimochodem, hudba u tyhle gamesy je excelentni sixties.

Thorovo kladivo II.

15. února 2006 v 9:10 | AK
Tolik nenarocne, ale o to milejsi pozornosti nebylo cekano. Slo fakt jen o ten kus drahyho zvance, lahev a pul cerveneho z Napa Valley a svezi, neformalni konverzaci o budoucnosti nasi firmy. Jako bonus sem dostala krasnou kytku a zaplacenej taxik na cestu domu. Z nyni jiz zcela zrejmych duvodu me sef chtel dostat na svou stranu. Nevedel, ze me na sve strane uz davno ma. Jsem zvedava, kdy ten reformni boj v nasi neuspokojive prumerne progresivni organizaci vypukne. To abych pomalu sla nabrousit aluminiovy Snowalker s ocelovym ostrim, kterej sem dostala ke svym sestadvacatym narozeninam.

Thorovo kladivo

13. února 2006 v 23:07 | AK
Uzasna porada firemnich spicek. Prichazim v teniskach. V primarni fazi okopavam nohu stolu, v sekundarni pak systematicky okusuju tuzku. Bla bla bla. Takovou kupu sracek uz sem dlouho neslysela. Po obdrzeni slova bez skrupuli hanim po zasluze vetsinu tech linejch grazlu; macham poloprazdnym sanonem jak mnich z klasteru Shaolin, flakam jim vztekle o stul a nakonec preciznim uderem pesti(-cky) do stolu rozlevam velkymu Thorovi jeho salek kavy. Po zavreni vsech otevrenych ust priskakuje poskok ze sekretariatu a snazi se papirovymi softies zastavit cernou kaluz, rozlevajici se mezi konvicemi, lejstry, sanony a publikacemi rozmrvenymi po nasem velkem konferencnim stole o dvanacti mistech; z nichz devet je zcela zbytecnych. Neserte me, vy liny zmrdi; neschopny zvednout svy tlusty prdele a udelat tu zajebanou praci poradne! Particka kriplu cumi do stolu a mlci; velky Thor chlacholive pronasi uklidnujici slova. Ja se ale uklidnit nechci!_boucham pestickama do stolu. Gang linejch curaku velikosti M a linejsich zmalovanejch behen, za mlada zvanejch matrace, jsou vykonnou roznetkou, slehajici jiskry v my bedne trhavin. Kdyz se ta kupa sracek rozesla, musela sem si jit koupit dva smetanovy harlequiny a bez okolku si je v krame vobouruc narvala do hlavy. Uklidnilo me to. Neschopny kreteni. Po hodine uvolnene sedim s nohama na stole ve svym merunkovym kanclu s modrym nabytkem a idylku vonave japonske zahrady rozbiji telefon svym pipavym tonem. Velky Thor osobne. Interni telefony nejdou pres sekretarku. Ups. Svym klidnym, hlubokym hlasem me zve na privatni veceri. Jen my dva, zitra ve dvacet nula nula. Prekvapenim mi klesa brada. Velky Thor je zenatej, elegantni s prosedivelymi skranemi, precizni, sebevedomej a s dokonalou, na muze primo nevidanou organizacni schopnosti. A vim ze neni gauner. Prijala sem. Netusim, co bych mela cekat, proto nic necekam. Pokud mi ale oproti vsem predpokladum bude sahat na kolena nebo me snad mini placat po prdeli, rozbiju mu tlamu nekterou ze svejch okovanejch spolecenskejch kabelek.

Devka

10. února 2006 v 19:31 | AK
Zurim. Vobjevil se vcera chlap. Jinej nez Stir; presto velmi, velmi podobnej. Projevem. Kvuli nemu zde zustavam do nedele. Odpoledne byla sranda; objal me a ja ho nechala. Sem pitoma devka. Ale mam v tom jasno, chci Stira. Jo. Die Liebe ist ein wildes Tier.

FGX Blade

10. února 2006 v 17:27 | AK
Ukazoval me ten Cold Steel vyrobenej Nomet technologii. Lehce pruzici a relativne mekky plast Grivory s kratonovou rukojeti. Zasmala sem se. Tlacna dyka z plastu? Si delas prdel? Ne, nedelal. Vzal kus polorozmrazenyho hoveziho a neprilis razantnim uderem do nej ten FGX Push Blade I. vrazil az po rukojet. Plastova cepel projela svalem jakoby to bylo maslo. Prestala sem se tlemit. Udelal to podruhy, do nerozmrazenyho kusu. Vytah cepel; zn. neporuseno. Odkaslala sem si a vzala tu rentgenem nedetekovatelnou dyku do ruky. Lehoucka jako pirko. Paradni zarybovana rukojet, Kraton dela svy. No, nevypada ze by byla ta plastova mrcha na jedno pouziti. Levna, efektivni, ergonomicka, zakerna. Co me opravdu zarazi je, ze Yankees prahnou po bezpeci v letecky doprave a kalifornskej Cold Steel vesele vyrabi celou radu dyk v Nightshade Series prave z Grivory.

WPP

10. února 2006 v 14:00
WPP zna viteznou fotku. www.worldpressphoto.nl

Stress a sracka

10. února 2006 v 0:24 | AK
Jo, tak ty boty mam. Krom prulezu mrnavejch skejtackejch obchudku na Kreuzbergu, policejni stanice, autosalonu, SM klubu, music clubu a nekolika hospod sem navstivila toho spravnyho, cili teplyho kadernika. Vyrobil me na repe mahagonovou skulpturu ala Nina Hagen v nejlepsich hudebnich letech. Z piva, schnapsu a vsech tech preslazenejch stol (Stollen) jsem obdrzela desnou sracku. Na doporuceni mistnich se nacpavam nejakym zdejsim eklovatym sracko-stopperem ze zeleny lekarensky krabicky s natiskem vyzubenyho ksichtu a ujistenim o rychle ucinnosti. S uprimnou litosti konstatuju do teto chvile nulovy ucinek. Asi si vemu polstar a na noc se prestehuju na hajzl.


V pokoji pro hosty

8. února 2006 v 21:55 | AK
Cesta byla v poho; ciro spi v podzemni garazi. Jsem u pratel v pokoji pro hosty, mam vybaleno a cumim oknem do vnitrobloku plneho holych stromu, cervenych strisek cateringu, sevce a zaricich oken Rossbachovy autodilny. Rozmaznu si po ksichtu rasenku a du zaparit. A zejtra ty botky. Jo.