Březen 2006

Ne moc

8. března 2006 v 8:35 | AK
Koncicim ranem proskrabnu voko a chvili cumim do blba. Po ranni sprse, pri snidani, v teplych ponozkach a naha premyslim, co se mi v noci zdalo (za kravinu). Myslenky se trapne ztraci jako nocni snih; s poslednim soustem se zvedam ze zidle, beru do naruci Adelu a zalehavam zpet. Do postele.

Asche zu Asche

7. března 2006 v 16:59 | AK
Nejede vejtah. Pokolikate uz? Loucim se s Deli sedici na botniku; zamykam vsechny tri zamky a spoustim se po stupincich kamennyho schodiste s pseudobaroknimi, mramorovymi odpocivadly, v objeti stoleteho litinoveho zabradli s nablyskanymi mosaznymi hlavicemi. V aktovce se rozrehta mobil. Pokrcenim kolena uprostred schodu podlozim aktovku, rozepnu ji a poslepu lovim to maly, zurivy zarizeni. Mam ho. Spickami dvou prstu jej taham ven z ty umely kuze proto, aby ve finalnim okamziku tvrzeny termoplast proklouzl mezi brisky prstu, proletel se metr cely dva vzduchem a s vyznamnym trisknutim se trikrat odrazil od kamene masivnich schodu. Ticho chodby rozrizlo doprdele. Sebehnu k mistu, kde se ztratil zbytek kineticke energie, sklonim se k pochroumane krabicce a po prvotnim ohledani pocnu resuscitaci. Zamackavam vyhrezly display, zacvaknu narazeny dekl akumulatoroveho otvoru a masazi tlacitka on se snazim ericssona privezt k zivotu. Bezuspesne; exitus konstatovan v 08:42. Nehoda me stala hodinove zdrzeni u dealera Eurotelu s jeho plejadou bakelitovych telekomunikacnich zarizeni, zanechavajic na pulte bezvladne telo pro jeho ekologickou likvidaci. Popel popelu, prach prachu.

Kuba v siti

6. března 2006 v 16:31 | AK
Z resortu kde budeme ubytovani prisel mail, ze internet je pro nas, coby zahranicni turisty pristupen z hotelu za poplatek a bez omezeni. Zajimava zprava.

The Returner

6. března 2006 v 15:09 | AK
jap. Ritaanaa; bavila sem se; po nocni party s mokrym rucnikem na hlave a rozpustenym ceeckem ve sklenici mattonky. Japonska michacka kdejakejch sci-fi slagru produkce zeme reznickych psu, ovsem s rozkosnu Annou Suzuki; neskutecne sexy lolitkou, ktera jako by vypadla ze stranek manga komiksu. Ve 108 minute ronim slzu, jez se staci z oka, zasimra u nosu a smeruje ke koutku ust. Smaznu ji spickou jazyka a trochou te soli si podrazdim kousek sliznice. Sundala bych z cela chladny frote rucnik a dala si vonavy, pevny telo. Misto toho stahnu rucnik, natahnu levisky a pojedu za Thorem, na odpoledni poradu. Naja.

Je me .. ..

4. března 2006 v 3:32 | AK
Nikdy nemichej Coronu, cerveny vino a specialni lezaky. NIKDY!

Mila pani

3. března 2006 v 15:16 | AK
Sokujici zkusenost s postovni urednici. Vcera koncil termin k vyzvednuti postovni zasilky s dorucenkou na jedne z hlavnich prazskych post. Neptejte se me na duvod jejiho nevyzvednuti. Ne nadarmo se mi rika Mistr posledniho okamziku. Rano v osm volam cislo uvedene na listku, sezmoulanem do formy krepoveho papiru a ve vsi zdvorilosti se dotazuji, zda byla zasilka jiz vracena odesilateli ci je stale fyzicky pritomna v budove posty. Druha moznost je spravne, odpovida uctivy damsky hlas v telefonu; zasilka zde skutecne je, ovsem jiz vyrazena mezi nedorucenou postu a pripravna odletet do luna sveho zrozeni. Aaha. Dotazuji se, zda mam sanci ji vyzvednout, vyrazim-li na postu ihned. Dama na druhem konci se zamysli. Dobre, prijedte, mate na to 60minut. Pujdu vam ji najit a bude pripravena na prepazce 22 nebo 23. Nakopnu ciro a drtic plynovy pedal spolecenskou obuvi s vyssim podpadkem, hrnu pred sebou kolony prekazejicich vozu ranni dopravni spicky. Vritim se do posty jak Cerna ruka, s plesknutim pokladam na mramor dvaadvacitky svou aktovku z umele kuze a predkladam dorucenku spolu s ID. Ale vy uz tady ten dopis nemate, hlasi mi slecna za prepazkou. Vyloudim zarivy usmev: mila slecno, pred triceti minutami jsem telefonem hovorila s jednou z vasich kolegyn, jejiz ctene jmeno jsem bohuzel nezaznemanala a bylo mi receno ze zasilku budu mit pripravenou na jedne z techto dvou prepazek, ukazuju prstickem v cerne ridicske rukavici na tabule oznacujici cisla prepazek. Z vedlejsiho okenka Nr.23 vykoukne hlavicka, vy jste pani Hofmajstrovaa, ze? Dang! Dopis byl pripraven. Po formalni antidataci prevzeti na vcerejsi den je vse zachraneno a relativne dulezita korespondence putuje do utrob aktovky. Dekuji Vam, pani z prepazky 23.

Prijed!

1. března 2006 v 22:55 | AK
Premyslim. Myslenky se krouti jak cervi na zdechline ovce kdesi v Kashmiru. Udelam to. Jo, udelam. Prejedu palcem po klavesnici mobilu, na rozsvicenem displayi zazari jeho zlaty cislo. V uchu bzuci handsfree vyzvanecim tonem.
Hola, to sem ja, nerusim?
Ne, jasne ze ne.
Prijed
, syknu.
Ted?

Zejtra nebudu rozpalena..
Oukej, dej mi 30 minut. Mam neco koupit?
Ne. Tesim se.
Ja taky.
Tesim se.

Libaa mobilita

1. března 2006 v 16:34 | AK
Pri vcerejsim nocnim odchodu jsem na recepci pozadala o specialni uklid me kancelare. Uklizeci se jiste divili apokalyptickym nasledkum srazky cervenobile vlajky modreho klinu s hvezdopruhym americkym pyzamem. Odpoledne jsem nechala presunout jednu ze skrinek pres armagnacovy sleh na zdi. Dispozice kanclu nastesti umoznuje presouvat mobilni nabytek dle libosti, aniz by byl narusen duch jedove chyse. Boze muj, bylo mi tak nadherne blbe.