Červenec 2006

Asi sem blazen

31. července 2006 v 21:43 | AK
Sem se vratila z toho Buchers. Celej vikend v Novohradskejch horach. No nemam slov. Jo, chci mimo tyhle sracky. S netem pupecni snura snad potrva. Na druhou stranu me zevnitr rozebiraj rozporuplny pocity. Bojim se. Fakt, bojim. Sem v ty zmineny posledni dobe nako ve vsem posrana (vid ma draha). Mam holt nadelano ve svy prorezly rakousko-uhersky koleji. Nojono. (---)

Buchers

27. července 2006 v 19:12 | AK
Uz me to zachranovani sveta pekne sere. Vubec je posledni dobou muj zivot takova ta zajeta, zrezla kolej. Potrebuju udelat neco trhlyho, neco co me posune zas o kousek dal. Co treba se prestehovat do Pohori na Sumave, delat jen stock indexy a cely dny se v meditaci prochazet v hlubokych pohranicnich lesich?

Jak ze je to o tom nesikovnym masu?

26. července 2006 v 16:53 | AK
Odpoledne jsem stravila v Benesove. Jeden z mych podrizenych, docela sikovnej kluk, si na svy prvni letosni regulerni dovoleny elegantne zpusobil komplikovanou frakturu leve nohy. No, kdyz to neni nic horsiho.. . Po te zprave na mobilu jsem si telefonicky overila ze ve spitale Rudolfa a Stefanie skutecne je; cestou splasila dvousetgramovou liskooriskovou cokoladu a pro tyto prilezitosti jiz tradicni sitku stavnatejch spanelskej pomerancu a jela ho do toho zdravotnickyho ustavu sprdnout. Doufam, ze bude do konce srpna v alespon trochu pouzitelnym stavu. Potrebuju ho.

Monopoly

25. července 2006 v 17:49 | AK
Cely se to nejak protahlo. Panove byli nezzensteli, mili a kultivovani; odvolavam co jsem neodvolala. Expertni debaty do sebe, pres nekolik dalsich kav a zakusku nad ramec menu, absorbovaly nekolik nijak neplanovanych hodin. Pred 1/4 hodkou jsem se zastavila u sebe na Vinohradech, prevleknout ze spolecenskejch hadru a schodit tu neprijemnou obuv na vyssim podpadku; pomilovavam spokojenou Delinku, o kterou se mi po dobu nepritomnosti s laskou stara ma mila, rozmila sousedka. A az to s mou chlupatou jesterkou dokoname, pojedu zpatky, na chalupu. A v McDrivu si cestou koupim tu nejvetsi colu s ledem, jakou tam maj. A proc furt tu colu chlastam? Boze, je to tak prosty; je v ni kofein a hromada cukru; pro zavislaka jako jsem ja je rychlou a levnou srandou pro kratkodoby povzbuzeni utahany mozkovy kury. Tak proto. A ze tim podporuju nadnarodni monopoly? Vylizte me prdel.

Ojoj

24. července 2006 v 21:09 | AK
Tak je fakt dohulino. Uz neni doprkynka inhalovat co. Vyzubeny trpaslici sou v limbu rozesety po zahrade. Takze nakonec bych stejne musela pro ten balik ganji a aspon zdibec shitu do toho velkyho mesta tam na severu.

Thorovy rohate myslenky

24. července 2006 v 20:39 | AK
Skvely, prave jsem mela horkej call velkyho Thora. Nezbude, nez zejtra naklusat do rozpalenyho Praglu a pretahnout bicem z ocelovych lanek nejaky natvrdly Germany z Potsdam. A jako bonus jim k tomu zapichnout do hlavy naostrenou vidlicku. Vymyslet v tomle pocasi pekelnyho besu pratelsky pracovni obed s bezvyznamnou navstevou z branze, byt v klimatizovany restauraci, je tak trochu zoufalost, roztomily Thore. Ale no dobra, uz sem to slibila. Akorat sem nekonecne zvedava, co si na sebe natahnu. Armadni khaki tilko, BDU kalhoty s couhajicima cervenejma tangama a s buttpackem na remenu, cely to nazuty v uspineny trekovy obuvi Lowa by pravdepodobne spolecnosti trapnych obleku od Bosse a Valentina v nablejskanejch hovezich botach nebylo patricne oceneno. A co treba si nasrat na predni sklo pri jizde po benesovsky spojce? Uz nehul, Anke.

O tom, proc do praku nepouzivam matice s metrickym zavitem

24. července 2006 v 17:38 | AK
Za dnesniho jasnyho rana jsem utopila tri a 1/2 kila lihuprostejch kotlet ze zavrazdenyho prasete do jogurtu s cesnekem a nakym zahadnym korenim, ktery sem nasla v plechovy krabicce s na jedno oko slepou lebkou, podlozenou zkrizenymi hnaty. Za moment vyrazim s kristalovym dzbankem do hospudky u Sokolovny pro trochu zdravotne nezavadnyho Staroplaminku a pak, az se tady vsichni trpaslici sejdou, voprazime ty zeleny, fosforeskujici flakoty na rozpalenych uhlicich dohorivajici chalupy.

Loupeznici v Praze jsou patrne sikovnejsi

24. července 2006 v 15:05 | AK
Berlinska KRIPO vyresi 58% vsech trestnych cinu na uzemi mesta a prazska jen 21%? Kde se vy liny dobytci stala chyba? Misto dozivotniho vysluznyho vas nakopat do vasich zadku, zmodralejch otlaceninama z kancelarskejch zidli.

Neverim v Boha. Buh veri ve me.

23. července 2006 v 21:17 | AK
Cerny stiny a lak na nehty, vylesteny osmioky martensky z kosmicke tmy. Nezne sny o Smrti sycici smichem, jez nas vsechny trpelive ceka. Triko zbrocene krvi zchladlych tepen urezanych konskych hlav, krvacejicich na oltari meho radu. Muj minuly zivot byl zivotem lyonskeho kata. (---)

Pitch Black

23. července 2006 v 17:57 | AK
DVD s vubec ne spatnym nizkorozpoctovym sci-fi (pic) v tradicne mizernym nemeckym dabingu; kdysi mi bylo venovano, nikoliv jiz shlednuto. Miluju tragicky konce, kdy v nejvetsim momentu movie se hrdina zmeni v krvavy cary a s jeho ohlodanymi kostmi si pohrava vitr setmele kamenne pouste. Spokojene se valim na karovany dece v nejtemnejsim koutu zahrady, obklopena chladivym kapradim a vlhkym mechem smrkove kury; cpu do sebe bajecnej boruvkovej kolac, ktery mi prinesla sousedka z vedlejsi chalupy a po notesu s bezicimi zaverecnymi titulky organizovane pochoduji masozravi mravenci. Lenosiva letni idylka v extratemnem stinu zanedbane zahrady. Proste Pitch Black.

Oloupany liskovy pruty

23. července 2006 v 15:44 | AK
Prijel za mnou Stir. Necekane, neohlasen. Ac zastance objednavani sluzeb, po kratke instruktazi a k me radosti vcera ty dvoje pitomy dvere vlastnorucne obrousil, natrel dvojtym naterem a po zaschnuti rozvesil po chalupe. V deset vecer jsme na lavicce, v nocni tme, dohulili trochu thajskyho shitu a ja celou tu dobu premejslela, jak se mu vodmenim. Ac obojek a bic zustal v Praze, poradili jsme si.

Diskotekovy-Blbecek-Rundfunk

21. července 2006 v 17:24 | AK
Behem prostrihani toho myho travniku jsem byla tou nejnestastnejsi nahodou nucena u svyho teplyho kadernika vyslechnout pulhodinovou relaci jakehosi Fajn Radio Praha. Utrpenim mi nad tim mainstreamovym hnojem skripaly zuby. Dementni discoboy za mikrofonem kazdych pet minut rozjarene hlasil ze hrajeme ty nejnovejsi hity. Jo, to jo. To asi hrajou. Ale furt dokola vy hovada!

Radeji bez nadpisu

21. července 2006 v 13:02 | AK
Pravidelne monitoruji obcanska sdruzeni a neziskove organizace zamerene na podporu socialne slabych a telesne postizenych deti. Me kontakty nejsou jen o osobnich stycich, ale take, pokud je umozneno, o nahlizeni do ucetnictvi a hospodareni techto jednotlivych subjektu. Dnes rano jsem s ranni kavou zapnula notes a udelala jeden z dalsich prevodu; ten z tech, ktere budu delat az do smrti. Prevod tam, kam ode me nikdy predtim nesel. Dopoledne, cestou z kancelare, jsem se s vytiskem one transakce zastavila v chladne suterenni kancelari, osazene fifthand nabytkem a pani predsedkyni sdruzeni, rozvedenou dvojnasobnou matkou, ucetni a terenni pracovnici v jedne osobe a vrazila ji to lejstro do ruky s tim, at me informuji o prichodu platby. Dama se skrze sve drobne bryle tema svyma velkyma, unavenyma ocima na dokument podivala a ... rozplakala se. [......]. To byla sila i na me. Ale byla jsem tvrda. Brecela sem az doma.

Finale jihovychodni fronty

20. července 2006 v 11:25 | AK
Misto vikendovyho letu do berlinskych muzei s Erikou von Osterhaus, me cekaji fungl novy monterky s laclem, vyslouzily tilko a prosoupany tenisky; v cemz behem tech dvou volnych dnu definitivne ukoncim onu mirne renovacni debordelizaci chalupy. Vrtackou s brusnym kotoucem obrousim a bezbarvym lakem natru dvoje interierovy dvere spolu s futry, na branku namontuju konecne poradnou postovni schranku, umeju vsechna vokna (uf) a vsude vytru (ech). V operacnim planu je zahrnuto i vypleti par radku kyticek, ktere jsem na jare zasadila a jez tam doposud smutne a bez meho zajmu zari, utesovany pracovitymi vcelami. A az to vsechno udelam, lehnu si do vlazny vany, zapalim pulmetrovyho jointa a budu snit o tom, jak v tech festovnich riskonemeckejch municnich bednach budu na terase prazskyho bytu pestovat rajcata. Cha.

Platz der Wehrmacht

19. července 2006 v 14:04 | AK
Chalupa; objednany vyklizeni tisiciletyho bordelu z boudy dokonano. Po obede mi kluci ze vsi privezli na firemni parkoviste dve cerveny reznicky prepravky, nacpany pokladama, ktery prej za neco stojej. Ty kramy privezli i presto, ze me instrukce zneli veskerej srot vyhazet do kontejneru. Ani sem moc nenadavala, pritahli to v dobrym umyslu. Tri plechovy bedynky s pakovym uzaviranim a nastrikem napisu MG-Munition, opryskany kanystr se signaci nemecke branne moci, pomackana pulkilova plechovka vonave strojove vazeliny s dvoupalcovym emblemem rozmachnute orlice nad hakovym krizem, letecke budiky, kompasy a dalsi soucastky z produkce firem Askania Werke AG Berlin-Friedenau, Luftfahrtgeratewerk Hakenfelde a J.C.Eckarat A-C Bad Cannstatt. K tomu svetlemodry papirovy fajl dvaceti dvou technickych vykresu Deutsche Segelflugzeuge datovany 1941, velmi prekvapiva svodka C.K. armady o vyvoji boju na belgicko-francouzske fronte s mapkami, strojnicke tabulky ve svabachu 1944 Magdeburg a velka protektoratni mapa Prahy kde Kulatak je zovan Platz der Wehrmacht. Takze valecnej srot. Co s tim budu delat, nevim. Asi si to vsechno narazim na hlavu a budu pochodovat po meste. No, aspon ze je ta udesna bouda vyklizena.

Z meho neodeslaneho dopisu

18. července 2006 v 20:45 | AK
Tak jsem ma mila umrela. Tam kde neco bylo, nic neni; takze me nehledej. V teto chvili ani nevim, kam se vydam. Chtela bych nahoru, jako ostatne kazdy; vyprahla touha stale funkcniho rozumu toho minuleho zivota; ovsem instrukce Bozi mohou znit jinak. Je legracni sedet v osoupany kozenkovy pohovce, nohu pres nohu; s vychlazenou mineralkou v nablejskany strikovy odlivce, kterou mi po dotazu kava, caj, mineralka? donesl prastary archandel Metatron, recepcni. Sedim tam, posloucham tlumene tony Bachova opusu, linouci se odnikud a nervozne kyvam spickou zablaceny trekovky na konci volne polozene nohy meho astralniho tela. Sedim tam a cekam az me Buh pozve za dvere svy kancelare. Az ke me zvedne svy bystry profesorsky oci za obrouckami zaslych lennonek, odklepe popel z vyhasleho doutniku a zepta se, co ze jsem tam, na ty Zemi, vyvadela. Ech, mam z toho v zaludku kamen. Jak ve zkouskovym obdobi.

Jednoduche pocty

18. července 2006 v 9:48 | AK
Ze tri stran fanaticka nenavist, z jedne more a rozpaleny kotel Gazy uprostred zeme. Nepatrny statni utvar o pouhych sesti milionech vc. kojencu a senioru. Valecny stav trvajici od prvocatku statu a zajistujici jeho existenci de facto. Za teto situace se slabost rovna exterminaci; tech sest milionu musi byt tvrdych, neb pro to maji ty nejpadnejsi duvody. Oni si proste nemohou dovolit primerene reakce. Premyslejte.

Vsichni ostatni maji dovolenou

18. července 2006 v 9:44 | AK
Pracuji s jednim tymem na udrzovacich presprazdninovych pracich. Pozvala jsem je na snidani do jednoho z tisicu prazskych hotelu. Zaslouzi si ji.

Nelidsky rozum

17. července 2006 v 15:17 | AK
Po mrazivých nocích se vrátí tropické teploty. Komentar plny chvaly, stejne tak jako ctenarske forum pod nim. Lide nemaji rozum. Stredozemske teploty nad 30C jsou perverzni.

I Have a Dream..

17. července 2006 v 12:19 | AK
Tlacitko Open zajelo do ticha bileho termoplastu, mechanismus otevrel prosklena vrata chramu a z jeho utrob zacaly pochodovat zastupy desitek a desitek bilych i pestrobarevnych nezvestnych, tech davno oplakanych a s pietou pohrbenych v prazdnych rakvich. Po dlouha leta nekompletni manzelske pary byly v extazi stesti zkompletovany. Sen o navratu vsech tech MIA ponozek, ztracenych ve vlhkych dzunglich a rozpalenych dunach my stary, dosluhujici Boschky.