Říjen 2006

Sex v aute

31. října 2006 v 21:52 | AK
V industrialnim stinu podzemni garaze. On z toho ma otisky mych podpatku na polstrovanym stropu a ja na prdeli dve slusny modriny od radici paky. Checha.

Aniz bych byla workoholikem

31. října 2006 v 19:55 | AK
Herrgott co tady vlastne este delam? Dospinim dokumenty cokoladovou tycinkou, dopiju vystydly kafe a mazu. Stir se prej chce udobrovat. Nejspis v mych rozmnozovacich organech.

Forests Forever

31. října 2006 v 19:12 | AK
Kafe, rum, joint a uklidnujici galerie.

Mesto

31. října 2006 v 17:31 | AK
Nekdy se proste seberu, vemu batoh a jdu courat do mesta. Se zvednutou hlavou prochazim ulicemi, cumim na fasady prastarych domu, hlavy osklivych lidi, psy a potrhane plakaty. Obcas koupim barevny kornout pistacii; s baglem pod zadkem pak sedim na obrube vltavsky naplavky, kopu nohama a cpu se orisky. Pravidelne pak ke me prirazi flotila labuti, racku a kachen v domneni, že ze me neco chutnyho odpadne. A pak se zas bezcilne couram. Tohle mesto neomrzi. Tohle mesto miluju.

Eso z espédé

31. října 2006 v 0:47 | AK
Wolfi Thierse, rodak z polske Wrocławi alias nemeckeho Breslau alias pruskeho Preßlau, obvinuje ty dva maly vriskajici Polaky s disproporcni hlavou z organizovane sabotaze uz tak neprilis pratelskych vztahu s Nemeckem a zaroven odmita omezit chronicke provokace z cholerickeho Preußische Treuhand GmbH a s nim spriznenych spolku. Tyvole Thiersi, ty sis ani nevsim, jaky ze mamuti lejno si prave nasiras na svou hlavu rysavou.

Atomstopp.at

30. října 2006 v 23:58 | AK
A do drzky byste nechteli?!

Stress deravej jak reseto

30. října 2006 v 23:40 | AK
Stress z bezmala sestihodinovyho jednani jsem nechala na strelnici. Dalo to trochu prace a malem me na brynyrovany hlavni s hexagonalnim vyvrtem drazek naskakaly puchejre. Musela sem si ze skladu jeste dokupovat munici. K zavrseni toho vseho jsem do tri patnactek napaskovala expanzni Federal EFMJ a testmo roztriskala par prazdnych municnich beden ve 25m poli tercu. Pres dokonale fungujici ventilaci mi bylo po celodennim tlaku tak udesne horko, ze nezbyvalo nic jinyho, nez ke konci toho destruktivniho obzerstvi si ve svy koji sundat triko a cilit jen tak, v podprde. Prask.

Uz me to nebavi

30. října 2006 v 14:41 | AK
Bejt narvana v bily kosilce, pruhovanym kostymku, tvarit se jak prostitutka a culit se dementnim vtipum natvrdlejch volu s havanou mezi zuby; ktery si myslej ze se mnou sbouchnou kseft a este si u toho elegantne zapichaj. Zahrabana na druhy strane stolu mezi hromadama lejster, posloucham cizi argumenty, kreslim do poznamkovyho bloku piratskou lebku a snim o vlnenym tilku, trekovkach, vetru ve vlasech a tropickych destich.

Tatarove, sex a blbosti s blizici se expiraci

30. října 2006 v 12:55 | AK
Serie tezkych jednani o rozsah teritorialni pusobnosti pokracuji. Chvilemi mam pocit, ze namisto inteligentnich absolventu prestiznich risskych Universit jednam s kmenovymi nacelniky z Tatarstanu. Abych prisla na jiny myslenky, o prestavce to bude chtit vedle panaka Metaxy tez telefonat se Stirem, nabity nefalsovanym sexem a pak tiche zamysleni nad temne rudou budoucnosti naseho podivuhodnyho vztahu; jez mi neprijde zcela komfortnim. Pamatujete na tu opci? Tik-tak, tik-tak.

Kterak lecit smutek kusem bejka

30. října 2006 v 1:04 | AK
V hlubokem smutku nad Hansem, uzivajicim si na venkove plne misky a svobody s cerstvym vzduchem, vrazila sem po pulnoci do panve s do ruda rozpalenym indikacnim stredem radne prolezelej, peclive natenderizovanej, trictvrte kilo vazici kus hoveziho steaku z Aberdeen Angus tloustky mych ctyr prstu, obalenych v cerstve nadrcenym zelenym pepri a spalila ho na idealni medium. Ten kus hroudy, elegantne ozehly z obou stran pak oblozila dusenou baby karotkou, cerstvym hraskem a kapustovou ruzi. Bezskrupulozne paradigmaticky obraz hodny stetce z rukou Friedensreicha Hundertwassera. Cely to megahutny arcidilo sem pak s extrasenzorickou percepci prachsproste sezrala, zapila prvotridnim André barrique, vycistila si zuby Lacalutem a jdu spat. Uff.

Milan Horvát

29. října 2006 v 21:14 | AK
si ten zasluznej metal zaslouzil pravem. Na rozdil od jinych. (link)

100 lidi kteri mrsi Ameriku

29. října 2006 v 21:00 | AK
zida Goldberga. Nekdy i vazne mineny veci vyloudi muj nezrizeny tlem. (amazon)

Jezis byl cernoch

29. října 2006 v 20:36 | AK
a jeho ukrizovani projevem rasismu. Jen aby te, LaMarre, starej Ratzi se svym zazloutlym risskym dokladem o cistote krve s gustem neutlouk tou ctyrkilovou papezskou berlou. (link)

Konecne sem tam tem dusim udelala trochu poradek

29. října 2006 v 17:19 | AK
Zabouchnu chalupy dvéře a s kyblikem v ruce svizne vybiham celej ten slavnej poutni kopec, jehoz vrchol ovencen barokni kapli se hrbitovem jest. Ohniva zare cervenych luceren i nekamuflovanych svici oslnive svira me zornice, roztazene soumrakem nastavajiciho vecera. Tak snad na to uvidim. Potacim se s kyblem mezi hroby a hrůbky toho venkovskyho hrbituvku a potkavam zname i nezname s temi samymi uchylnymi kybliky v ruce, jako ja. V tom hemzeni krizu a pradavnych nahrobku na me vykukuje zapleveleny hrobecek jedny mi genovy vetve. Pokladam kybl, vytahuju z nej lopaticku, hrabicky, par kytek; natahuju chirurgicky rukavice z bilyho latexu a tu puvabnou mohylku pleju, vomejvam, zdobim a flambuju svickou v maly cerveny lucerne. Nadhera. Este sem tak nanosit darky a zazpivat koledy. To samy me este ceka na Olsanech. Ech.

Arogance a stupidita Spojenych statu

27. října 2006 v 17:55 | AK
Fernandez vzal svy slova zpet. Ja ne. (link)

Recept americke valecne kuchyne

27. října 2006 v 17:33 | AK
Jak to tam ty sycaci hezky vypocetli. Odebrat srpy a kladivka, nahnat do zumpy a pred zabouchnutim deklu vhodit odjistenou protitankovou minu; neb ta narozdil od pravdy vitezi vzdy. Pokud ji ovšem neselže roznětka.

6487km

27. října 2006 v 13:25 | AK
Cha, je mi opatrne naznacovano, ze ma planovana dlouha dovolena s vuni cukrove trtiny, dlouhych, hodne tlustych doutniku a dvou paru seslapanych trekovek, muze byt smrtelnou ranou pro zasadni firemni ksefty. Ignoruju to. Pro muslima je Allah veliky a pro me obuv velikosti 39.

Nemilosrdny lzi zivotem unaveny holky

27. října 2006 v 1:23 | AK
Vracim se mirne spolecensky unavena, bez invence, chuti a nalady. Mam v sobe puldruhyho litru kyselyho vina odkudsi z Kwazulu-Natal, par jednohubek s ananasem a syrem, kus vcelku slusnyho roastbeefu a par panaku digestivu. Ma tisicileta sousedka s velkymi natackami na svy moudry bily hlave mi predava piskajiciho Hanse a oznamuje, ze bych nemela tolik pit. To se vam jen zda, pani Milerova, zapotacim se s pokusem o usmev. Doma se pak za chuze zouvam, svlikam a obloukem pres bar mirim do postele; s pesti zatatou okolo hrdla poloplne lahve vychlazenyho ginu. Rozvalim se do temne modrych polstaru, sroubuju vicko a davam prvni tri pomale loky pruzracnyho jalovcovyho extraktu; svyho nejvetsiho nepritele. Muzu bejt na sebe hrda, lzu uz i sama sobe. Nechlastam. (---)

What's the fuck ?!

26. října 2006 v 16:57 | AK
S Hansem v zavesu prochazim budovou do archivu a cestou nahlizim do kancelari. Lidi delaj ze makaj, sem tam mi nekdo predlozi papirovou slozku ci otazku, sem tam nekdo ukazuje na screen s oznamenim jak uspesne resi urgentni problem; v mylnem to domneni, ze si jeho nedozirnou vyjimecnost zapamatuju pri premiovem ohodnoceni. Tuudle. Na konci chodby rozrazim se sedlackym grifem archivni dvere, Hans zavrci a me malem pada z drzky zvejka. Muz zaklesnuty v zene, v evidentnim koitu na hromade rozjebanych sanonu. Cejtim jak muj kotel lávy zapění a videny obraz krvave rudne. Nez sem stihla rozevrit svou rozeřvanou tlamu a vyprodukovat stopadesatidecibelovou erupci, dostihla me osvicena myslenka, ze ohnivy vystup a nekompromisni vykazani z archivu bude mym giganticky prachsprostym pokrytectvym; neb tato budova by mohla o me sexualite psat nekonecne romany. Aniz spoustim z ruky kliku, podtlakem zatahuju zvejku do dutiny ustni, hlesam pardon a zaviram ty šílený dvere. Si pro ty papiry dojdem s Hansem za chvili, no.

Z pekla stesti

26. října 2006 v 13:00 | AK
Z Hanse se stal maskot. Lezi na dece pod konferencnim stolkem v my kancelari a uziva si svou slavu. Po zvazeni vsech pro a proti je nad slunce jasne, ze pracovne vytizena, drogove zavisla single s minoritnim sexualnim zamerenim a v centru Prahy nemuze prevzit oteze zodpovednosti za pejska, kterej musi trikrat, ctyrikrat denne ven a ktery jeji pernamentni fyzickou nepritomnosti bude v byte trpet. Ciica Adela? To je neco jinyho; introvertni, samostatna kocka je pro typ cloveka, jako jsem ja naopak idealni a doslova si to spolu uzivame. Na vikend s Hansem mirime na chalupu, kde po seznameni a predpokladanych sympatiich obdrzi prihlasovaci znamky a zustane s vorechem Benesem, svou novou nerezovou miskou, obojkem, voditkem a jeste neoschlym ockovacim prukazem v sousedovic chalupe, obklopen dosmrtnou laskou a peci lidi, kteri jsou otevreni pro noveho clena rodiny. Hansiho z pekla stesti.